|
|
Daň z nemovitých věcí de lege ferenda
Krejčí, Hanuš ; Boháč, Radim (oponent)
Práce představuje zcela nový koncept daně z nemovitých věcí v České republice. Předmětem daně jsou výlučně pozemky a byty a nebytové prostory. Předmětem daně nejsou domy, budovy a haly ani jiné nadzemní či podzemní stavby. Pozemky, byty a nebytové prostory lze na rozdíl od staveb s dostatečnou přesností tržně ocenit prostým vynásobením jejich výměry a jednotkových cen obvyklých v daném místě a čase. To usnadňuje možnost koncipovat daň na valorickém základě a spravedlivěji odstupňovat daňovou povinnost vlastníků lukrativních, méně lukrativních a nejméně lukrativních nemovitostí. V návaznosti na to lze podstatným způsobem navýšit daňové inkaso a učinit z dosud marginální místní daně významnou součást celostátní daňové soustavy. Zvýšená opakující se daň z nemovitých věcí, která postihuje majetek v klidu, umožňuje zrušit ekonomicky spornou ad hoc daň z nabytí nemovitých věcí, která v současnosti postihuje transfer nemovitého majetku v ČR. Daň z pozemků je uvalena na všechny pozemky na území republiky s výjimkou pozemků zastavěných bytovými domy a pozemků výlučně s těmito bytovými domy užívanými. Daň z bytů a nebytových prostor dopadá jednak na vlastníky jednotek vymezených v bytových domech podle zákona o vlastnictví bytů, respektive podle občanského zákoníku, jednak na vlastníky bytových domů bez vymezených...
|
|
|
Daň z nemovitých věcí de lege ferenda
Krejčí, Hanuš ; Boháč, Radim (oponent)
Práce představuje zcela nový koncept daně z nemovitých věcí v České republice. Předmětem daně jsou výlučně pozemky a byty a nebytové prostory. Předmětem daně nejsou domy, budovy a haly ani jiné nadzemní či podzemní stavby. Pozemky, byty a nebytové prostory lze na rozdíl od staveb s dostatečnou přesností tržně ocenit prostým vynásobením jejich výměry a jednotkových cen obvyklých v daném místě a čase. To usnadňuje možnost koncipovat daň na valorickém základě a spravedlivěji odstupňovat daňovou povinnost vlastníků lukrativních, méně lukrativních a nejméně lukrativních nemovitostí. V návaznosti na to lze podstatným způsobem navýšit daňové inkaso a učinit z dosud marginální místní daně významnou součást celostátní daňové soustavy. Zvýšená opakující se daň z nemovitých věcí, která postihuje majetek v klidu, umožňuje zrušit ekonomicky spornou ad hoc daň z nabytí nemovitých věcí, která v současnosti postihuje transfer nemovitého majetku v ČR. Daň z pozemků je uvalena na všechny pozemky na území republiky s výjimkou pozemků zastavěných bytovými domy a pozemků výlučně s těmito bytovými domy užívanými. Daň z bytů a nebytových prostor dopadá jednak na vlastníky jednotek vymezených v bytových domech podle zákona o vlastnictví bytů, respektive podle občanského zákoníku, jednak na vlastníky bytových domů bez vymezených...
|
|
|
Daň z nemovitých věcí de lege ferenda
Krejčí, Hanuš ; Vybíral, Roman (vedoucí práce) ; Boháč, Radim (oponent)
Práce představuje zcela nový koncept daně z nemovitých věcí v České republice. Předmětem daně jsou výlučně pozemky a byty a nebytové prostory. Předmětem daně nejsou domy, budovy a haly ani jiné nadzemní či podzemní stavby. Pozemky, byty a nebytové prostory lze na rozdíl od staveb s dostatečnou přesností tržně ocenit prostým vynásobením jejich výměry a jednotkových cen obvyklých v daném místě a čase. To usnadňuje možnost koncipovat daň na valorickém základě a spravedlivěji odstupňovat daňovou povinnost vlastníků lukrativních, méně lukrativních a nejméně lukrativních nemovitostí. V návaznosti na to lze podstatným způsobem navýšit daňové inkaso a učinit z dosud marginální místní daně významnou součást celostátní daňové soustavy. Zvýšená opakující se daň z nemovitých věcí, která postihuje majetek v klidu, umožňuje zrušit ekonomicky spornou ad hoc daň z nabytí nemovitých věcí, která v současnosti postihuje transfer nemovitého majetku v ČR. Daň z pozemků je uvalena na všechny pozemky na území republiky s výjimkou pozemků zastavěných bytovými domy a pozemků výlučně s těmito bytovými domy užívanými. Daň z bytů a nebytových prostor dopadá jednak na vlastníky jednotek vymezených v bytových domech podle zákona o vlastnictví bytů, respektive podle občanského zákoníku, jednak na vlastníky bytových domů bez vymezených...
|
|
|
Změny krajinného pokryvu a zábor zemědělské půdy v modelovém území po výstavbě Slapské přehrady
Bresťák, Martin ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Zýka, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá hodnocením změn krajinného pokryvu a analyzuje zábor zemědělské půdy po výstavbě Slapské přehrady v modelovém území. Obsahuje základní informace o změnách v krajině a jejích řídících silách, o změnách krajiny po výstavbě přehradních nádrží jak ve světě, tak v Česku. V praktické části práce jsou analyzovány změny makrostruktury a mikrostruktury krajiny s využitím dat získaných z leteckých snímků z 50. let a dat z databáze RÚIAN (Registr územní identifikace, adres a nemovitostí), která byla upřesněna pomocí aktuální ortofotomapy z ČÚZK (Český úřad zeměměřický a katastrální, 2017), a ve studii byl vyhodnocen dopad těchto změn na zemědělský půdní fond. K vyhodnocení kvalitativních změn zemědělského půdního fondu jsou v práci využita data BPEJ (bonitované půdně ekologické jednotky).
|
|
|
Hodnocení úbytků zemědělské půdy v Česku po roce 1990
Šaffová, Michaela ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Holman, Lukáš (oponent)
Práce je zaměřena na zhodnocení vývoje trendů úbytku zemědělské půdy v Česku v období 1990 - 2012 pomocí dat databáze změn CORINE Land Cover. Hodnocení ztrát zemědělské půdy bylo provedeno jak z hlediska celkové plochy záboru, tak i z hlediska vyhodnocení úbytku kvality ZPF na základě tříd ochrany půdy, dostupných z geoportálu VÚMOP SOWAC-GIS. Dalším cílem bylo zjistit, zda ztráty ZPF souvisí s fyzickogeografickými a socioekonomickými charakteristikami zkoumaných území (okresy). V letech 1990 - 2012 bylo v Česku zabráno celkem 45 135,44 ha zemědělské půdy, z toho 38 324,42 ha půdy, které bylo možné přiřadit kategorii ochrany půdy ZPF. Bylo prokázáno, že dynamika záboru zemědělské půdy stálé sílí. Dále bylo potvrzeno, že je ve velké míře zabírána nejcennější zemědělská půda kategorie ochrany 1 a 2. Podíl těchto tříd ochrany činil v celém sledovaném období 44,14 %, Nejčastěji byla zemědělská půda přeměněna na růžný druh zástavby (83,41 %). Největší zábor zemědělské půdy na plochu okresu byl zaznamenán v okresech velkých měst a jejich zázemí (Praha-východ, Praha-západ, Hlavní město Praha, Brno-město, Plzeň-město) a v průmyslových okresech (Most, Chomutov, Teplice). Dále bylo prokázáno, že zábor zemědělské půdy souvisí jako fyzickogeografickými, tak i socioekonomickými charakteristikami zkoumaných...
|
host ::
RSS.